Komentáře: Duše bezdomovce aneb obhajoba bezdomovectví

Od: Anonym

Anonym — Sat, 27 Feb 2016 09:49:35 +0000

Od: Nemo33

Nemo33 — Wed, 18 May 2011 17:42:33 +0000

Sociální politika.
Tak ta je vymyšlena pro romy.Pro něho stačí přijet ze Slovenska.Vživotě nemusí být v práci.A mají se tu jako nějaká šlechta.Zkuste po desítkách let přijít o práci a budete se divit.Jak nejste pro stát druhořadí obyvatele!!!Při určitých konstelací pro tento stát neexistuje!!!Zajmavé,že špatné počasí to prosadil jen pro bílé,na romy už nemělodvahu!!!!!A takový šmejd je přededa vlády!!Doteď nevyjasnil za jaké služby tak královsky platil sekretářku??Prety women???

Od: Pavel Majerka

Pavel Majerka — Sat, 07 May 2011 09:51:00 +0000

Re: Duše bezdomovce aneb obhajoba bezdomovectví
Řeka teče v každém městě, takže s tím umejváním..dost slabej argument…co tam máte dál, milá zastánkyně nemakačenků a povalečů?

Od: Pavel Majerka

Pavel Majerka — Sat, 07 May 2011 09:43:44 +0000

Asi je dneska IN nazývat se křesťanem a buddhistou
Co to je zase za blábol a hovadina? Jak můžete být křesťan a buddhista, když obě náboženství vyznávají diametrálně odlišný pohled na svět a v mnoha věcech jdou velmi příkře proti sobě?

Jo ale asi je dneska IN nazývat se křesťanem, buddhistou, až by o tom někdo hlouběji přemýšlet.

Od: Pavel Majerka

Pavel Majerka — Sat, 07 May 2011 09:38:35 +0000

Nesmysl
Kdyby se stát nestaral o bezdomovce vůbec, pak je jim odepřena zdravotní péče. Taktéž je o tyto lidi často postaráno v zimě, kdy mohou přespat v některé z ubytoven, kterou DOTUJE STÁT. Pro mě platí rovnítko bezdomovec = parazit.

Od: Witch

Witch — Sat, 07 May 2011 08:49:25 +0000

a právě proto tady
a jinde občas „marním“ čas. Protože mám to štěstí, že se ke mně sbíhá spousta nitek- třeba náhodná návštěva zmíněné „blešárny“, odkud by každý hned utekl. Blechy nebyly, jen šílená chudoba. To spíš na naší interně chytnu svrab (ehm, s určitostí, je tam prý už několik měsíců). Bezdomovectví je v podstatě diagnóza, kde se vedle hmotných malérů (stačí se rozvést a mít půjčky) kumuluje strach z ostudy, nedůvěra k institucím, těžké deprese ze stigmatu. Dá se sprchovat na WC, měnit si košile, žehlit kalhoty tíhou těla pod spacákem, ale dlouho v autě spát nelze. A takový úředník nemá šanci nepodlehnout, i kdyby si pouze zveličoval pohledy a narážky okolí. Což necucám z malíku. Skryté je bezdomovectví žen, které putují po bytech mužů-druhů. Závislost na partnerovi snadno vede k domácímu násilí, vyhazovu a bludnému kruhu. Včetně půjček, protože matka má stálý příjem – a druh nebo jeho rodina nesplácí. Žádná sranda, tyhle barvy života.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Fri, 06 May 2011 21:33:43 +0000

Jsem taky pod pantoflem: nesmím do hospody a na fotbal.
Aspoň se to o mně ve vsi povídá.

Pantofel je pro člověka požehnáním, poněvadž pod jeho blahodárným působením se stará, aby po něm zbylo něco víc, než kupa dětí, šlape a vydělává peníze a skrze rodinu je bezvadně manipulovatelnej. Mimochodem, dost se proto divím, jak málo tatíček stát o rodinu dbá. – Než dosti o tom.

Došla ke mně zvěst, jak prý to chodí v buddhistické Barmě. Někdo z rodiny, na kom je zrovna řada, může odejít na 100 dní do kláštera a zbytek rodiny si jeho povinnosti rozdělí. Pak se vrátí a do kláštera meditovat může vyrazit někdo další. – Nevím, jen prodávám, jak jsem koupil, ale mně se takové opatření líbí. Takové spojení předností pantofle a bezdomoví.

Od: Lenka Ru

Lenka Ru — Fri, 06 May 2011 21:22:37 +0000

Tak.
Jenže, milá čarodějnice, pro většinu našich moudrých přispěvatelů je mnohem jednodušší, když bezdomovce šoupnou do škatule: jsou to flákači, co nechtěj dělat, jen chlastaj a dělaj binec. Kdyby přiznali, že osudy některých bezdomovců jsou přímým důsledkem společenského „pořádku“, museli by si třeba přiznat i trochu odpovědnosti za to, jak ta naše společnost a její záchranná síť (ne)funguje. Nehledě na to, že samotný koncept záchranné sítě je pro ně nebezpečně socialistická myšlenka. Já jsem prošla životní zkušeností, kdy jsem poznala, jak snadno a rychle člověk sklouzne do situace, která se mu zdá neřešitelná. Nechci být zlomyslná, ale některým našim kritikům by taková zkušenost taky neuškodila.

Od: Witch

Witch — Fri, 06 May 2011 21:07:53 +0000

nesvobodná svoboda
Pokud se někdo ocitne na prahu bezdomovectví, je to hodně nebezpečné. Pokud totiž rezignuje a přestane dodržovat denní režim, pečovat o sebe, nestará se o zítřek, během půl roku až roku se může dostat do stavu, kdy přestává vidět smysl jakékoliv snahy. Tak, jako může být nebezpečná nezaměstnanost problémovým návratem do pravidelného rytmu s pracovním režimem (ženy to zvládají lépe, ty se většinou dál starají o domácnost), mají bezdomovci potíže ještě větší. Jde tu o určitou ztrátu několika kompetencí v psychické rovině. Také ztrácejí náhled na svou situaci, všechno je neřešitelné a trpělivost chybí, protože řeší jen tu přítomnou chvíli. Naopak získávají hodně schopností z „džungle“, z každodenních bojů o přežití a výdrž. Uznávám, že dost často otravné. Nikdo vám nedá, co oni slíbí, odpřísáhnou… Mám zkušenost, že při pomoci s hospodařením vycítí šanci především ženy a do čtvrt roku zjistí účelnost – ale muži (hlavně ti bez romantického okořenění, prostě klasičtí pijáci čehokoliv a trosky) ani po letech. Měsíc po měsíci se stejným nulovým výsledkem, s nadávkami a řevem, že jim peníze nevydržely, protože je utratili… Jde o širokou paletu problémů.
Uvedu příklad člověka, kterému bych čas nezávislosti a svobody velice přála: Našel Boha, měl hodně dilemat kvůli okolní realitě a chtěl odejít rozjímat do ústraní. Jenže tu byla rodina, tudíž putoval do blázince a musel šlapat, vydělávat a nezlobit. Zlomilo ho to, bojí se dnes mluvit i o víře. Byl trochu fanatičtější, ale přísný jen na sebe – a pod pantoflem.

Od: Witch

Witch — Fri, 06 May 2011 20:34:35 +0000

Stát se stará,
prostřednictvím neziskovek, ale i svých sociálních odborů a tím, že se do nemocnic a LDN dostanou. Například Praha 10 má program, který pomáhá vracet se bezdomovcům do života. A už jich pár dostala do práce i bytu. V domovech pro seniory a někdejších sociálních ústavech byste našli dost lidí, kterých se bezdomovectví dotklo a jak třeba onemocněli, sociálka je ještě před 5 lety automaticky umístila. Na jejich pobyt leckdy přispíváme, aniž to víme. Dnes už to tak jednoduché není, ale aspoň ti dosavadní jsou zabezpečení. Někteří, mladší, se dokonce snaží obstát v programech s chráněným bydlením a dílnami.